Fotím pro zábavu od svých deseti let. Začínal jsem s fotoaparátem Pionýr (6×6) a s tátovou Leicou Standard. Vyzkoušel jsem mnoho fotoaparátů od formátu kinofilmu (Praktica, Petri) přes formát 6×6 (Flexaret, Yashika, Pentacon Six) až do formátu 18×24 (deskové přístroje na kazety). Od roku 2000 fotím digitálně. Nejdříve výborným Casio QV 2000UX (dodnes fotí skvěle), potom Olympusem E100RS z druhé ruky (nádherný stroj). První digitální zrcadlovku Nikon D70 mám také dodnes. K ní jsem v roce 2006 nejdříve přikoupil starý Nikon D1. Vyzkoušel jsem si profi tělo a rozhodl se pro D2H a záložní D1X.
V letech 1962 až 2002 jsem fotografoval převážně lidi a přírodu. Nyní se specializuji na momentky z přírody. Takový lov beze zbraní je výbornou metodou jak lépe pochopit děje v přírodě. Každý živý tvor je osobnost a setkání s ním v jeho prostředí je zážitkem, který se snažím fotografií zachytit.
V Praze dne 19.11.2006
Od té doby uplynulo více než dvanáct let. Fototechnika se za tu dobu změnila. Před odchodem do důchodu jsem si pořídil profesionální výbavu, například postupně D2Xs, D3 a D300, objektivy AF-S 300/2.8 VR, 70-200/2.8, Sigmu 160-600/5-6.3. Na tom jsem již zůstal. Vývoj neúprosně směřuje k lehčím bezzrcadlovkám a mobilním telefonům s více objektivy. Výrobci zrcadlovek celá léta zanedbávali vývoj firmware. Dnes dokážou titěrné kamerky v mobilních telefonech produkovat fotografie, které jsou na sítích k nerozeznání od fotografií ze zrcadlovek, a to díky pokročilým metodám úprav a „dokreslování“ výsledných obrázků.
Pro fotografování na toulkách v přírodě jsem si nakonec pořídil lehčí techniku Nikon 1 V1 s objektivem 70-300 a Fuji XT-20 s 27/2.8 objektivem. Se zrcadlovkami D3 a D300 na stativu fotografuji jen z krytu.
V Praze dne 19.5.2019