VI. Všesokolský slet 1912

Byl označován i jako první slet nově vzniklého Svazu Slovanského sokolstva. Na Letenské pláni byl upraven 14-ti hektarový areál s tribunami pro 100 000 diváků. Bylo zajištěno ubytování pro 40 000 návštěvníků, přičemž další zahraniční návštěvníci byli ubytování v hotelových zařízeních či v soukromí. Celý program byl rozvržen na pět týdnů. Předprodej vstupenek byl zřízen v Bance Bohemia, přičemž lístek k stání stál 5 K a k sezení 20 K. V průvodu šlo 17 212 sokolů z mnoha zemí světa (včetně členů amerického Sokola) s prapory, sokolskou jízdou a hudbou (8 dechovek). V čele průvodu kráčel starosta Sokola dr. Josef Scheiner a na závěr účastníci spolu s diváky zaplnili zcela pražské Staroměstské náměstí (tehdy ještě s Mariánským morovým sloupem a bez pomníku mistra Jana Husa).
(Převzato z Wikipedie).

Cvičilo se na hudbu skladatele Pospíšila a orchestr řízený kapelníkem Arnoštem Hermannem byl umístěn na zvláštní kryté tribuně s polokulovým zastřešením. Celý slet byl natáčen firmou Kinofa, která pro uvedení v kinech vytvořila téměř hodinový film. Sletových cvičení se ve dnech 27. 6. až 4. 7. zúčastnilo pod ústředním heslem „Co Čech to Sokol“ přes 300 000 platících diváků a rozpočet sletu skončil benefitem (přebytkem) 402 000 K. Hlavním cvičebním dnem byla neděle 30. června, kdy se na tribunách shromáždilo 120 000 diváků. Při hlavním cvičení mužů cvičilo na ploše současně 11 340 sokolů. Při hlavním cvičení žen vystoupilo současně 5612 sokolek. Divácky zajímavou, několikrát opakovanou akcí byla cvičební scéna „Marathón“. 

Nouzové kolonie Radlice, Jinonice 1925

O Antonínu Novotném

Antonín Novotný (1881-1939) byl vášnivým fotografem. Fotil Prahu a události třemi deskovými fotoaparáty (až do formátu 18×24 cm). Skleněné desky se bohužel nezachovaly. Při opravě střechy poškozené náletem spojenců je ovdovělá manželka Anastazie nechala vyvézt na smetiště. Zachovalo se jen několik set fotografií na papíře. Některé fotografie Prahy a Smíchova z let 1906 až 1925 jsou unikátní. Proto jsem se rozhodl alespoň část zveřejnit. Celek věnuji muzeu nebo spolku.

Antonín Novotný byl můj prastrýc, oženil se se sestrou mojí babičky. Byl to technický talent. Vyučil se zámečnictví a potom vystudoval vyšší státní průmyslovou školu v Praze obor strojnický a elektrotechnický. Byl technickým úředníkem elektrických podniků města Prahy. V měsíčníku Sdružení úředníků elektrických podniků hl.m. Prahy je v květnu 1931 noticka: „Padesát let spokojeného, tichou prací a dobrou vůlí vyplněného života dovršil dne 22.března náš milý kolega Novotný, jeden z nejstarších a nejzapracovanějších technických úředníků elektrických drah. Působí v technické kanceláři dílen pro opravy vozů, kde je jediným konstruktérem“.

Na originálních papírových fotografiích je vidět hodně podrobností, zvláště po naskenování s vysokým rozlišením. Fotografie jsou ve žlutohnědém tónu. Obloha na nich je žlutá a mají celkově malý kontrast. Pro publikování v galerii jsem musel skeny zmenšit, takže se část detailů „ztratí“. Pro zvýšení kontrastu a čitelnosti jsem fotografie převedl do černobílého módu (256 stupňů šedé).

Fotografie z Prahy Smíchova (1906-1925)